Odstraňování benzenu

Obsah benzenu je v benzinech legislativně limitován na max. 1 % obj., protože patří mezi karcinogeny. Pokud složky používané při výrobě automobilových benzinů obsahují více benzenu, musí se z některých frakcí odstraňovat. Snižování obsahu benzenu se provádí pomocí hydrogenace. Hydrogenace benzenu je vratná exotermní reakce, proto se provádí při co nejnižší teplotě, aby se rovnováha posunula co nejvíce směrem ke vzniku cyklohexanu. Reakce se obvykle provádí při teplotě 170 - 250 °C, tlaku cca 3 MPa na niklových nebo platinových katalyzátorech.

Na obrázku je jako příklad uvedeno schéma redukce benzenu v reformátu (benzin z reformování) procesem ISO/SAT. Reformát, který obsahuje až 6 % obj. benzenu, obvykle svým benzenem přispívá z 50 - 70 % k celkovému obsahu benzenu v automobilových benzinech (příspěvek závisí na množství a složení frakcí, ze kterých se benzin míchá). Reformát se nejprve rozdestiluje na lehký reformát, do kterého přejde většina benzenu, a těžký reformát, který benzen neobsahuje. Množství lehkého reformátu bývá v závislosti na reakčních podmínkách reformingu okolo 20 % obj. Lehký reformát se vede do hydrogenačního reaktoru, ve kterém se hydrogenací většina benzenu přemění na cyklohexan. Redukce obsahu benzenu vede ke snížení oktanového čísla reformátu, což lze vyrovnat zařazením izomerační jednotky. Po izomeraci se z produktu odstraní přebytek vodíku a lehčí složky jako C3 a C4 uhlovodíky a poté se produkt smísí znovu s těžkým reformátem. Pokud má rafinérie dostatečnou kapacitu na jednotce izomerace lehkého benzinu, může lehký reformát zpracovat na této jednotce, což také vede ke zmenšení obsahu benzenu.

Schéma redukce benzenu v reformátu procesem ISO/SAT
(1 - frakční kolona, 2 - hydrogenační reaktor, 3 - izomerační reaktor,
4 - separátor vodíku, 5 - stabilizátor, 6 - kompresor)