Význam štěpných procesů

Spotřeba ropy ve světě stále roste, zejména v důsledku rostoucí poptávky po benzinech a středních destilátech, které se používají převážně jako pohonné hmoty. Velkou poptávku po benzinu a motorové naftě vyvolává hlavně rozvoj osobní a nákladní přepravy (automobilová, lodní, letecká a železniční). Ve všech těchto druzích přepravy se k pohonu motorů používají převážně paliva vyrobená z ropy. Při zpracování ropy proto vzniká velký nedostatek lehkých frakcí (především benzinů a středních destilátů) a přebytek těžkých frakcí. Většina druhů ropy totiž nemá takové frakční složení, které by bylo potřebné z hlediska možného odbytu jednotlivých rafinérských produktů. Poptávka po topných olejích, které se vyrábějí z těžkých ropných frakcí, kryje v poslední době jen cca 12 % hm. frakcí získaných zpracováním ropy. Konvenční ropy ale obsahují obvykle 35 - 50 % hm. frakcí vroucích nad 370 °C a těžké ropy dokonce více než 60 % hm. těchto frakcí.

Spotřeba ropných produktů ve světě


Relativní spotřeba ropných produktů ve světě

Zatímco v oblasti výroby tepla a elektrické energie mají ropné produkty (topné oleje) konkurenci v uhlí, zemním plynu a v jaderné energii, v oblasti automobilových a leteckých pohonných hmot nemají ropné produkty výraznou konkurenci. Proto rafinérie tvoří zisk zejména prodejem pohonných hmot, tj. lehkých frakcí, zatímco těžké topné oleje prodávají za nižší cenu, než je cena ropy.

Průměrná cena ropy a hlavních rafinérských produktů na burze v Rotterdamu (USD/bbl)

Přebytek těžkých frakcí a nedostatek lehkých frakcí lze řešit přeměnou těžkých frakcí na lehké, která se uskutečňuje pomocí štěpných (krakovacích) procesů. Ty lze rozdělit na:

• Termické krakování, které se provádí zejména pomocí visbreakingu, pozdrženého koksování a fluidního koksování.
• Katalytické krakování, uplatňuje se zejména fluidní katalytické krakování.
• Katalytické hydrogenační krakování (hydrokrakování), kde se rozlišuje hydrokrakování vakuových destilátů a hydrokrakování vakuových zbytků.