Zpracování vakuových destilátů a zbytků na paliva

Moderní rafinérie má ve svém vybavení jeden nebo více štěpných procesů, kterými se vakuové destiláty a zbytky přeměňují na pohonné hmoty. Zbytek z atmosférické destilace (mazut) se vede na vakuovou destilaci, kde se získají dva nebo více vakuových destilátů a vakuový zbytek (asfalt).

Příklad blokového schématu zpracování mazutu v palivářské rafinérii se štěpnými procesy

Vakuové destiláty se nejčastěji štěpí (krakují) pomocí fluidního katalytického krakování, méně často se využívá katalytické hydrokrakování. Vakuové zbytky se štěpí nejčastěji termicky pomocí visbreakingu nebo koksování, méně často pomocí hydrokrakování nebo katalytického krakování. Některé rafinérie mají pouze štěpení vakuových destilátů a nemají štěpení vakuových zbytků, pak musí mít pro vakuové zbytky jiné použití. Vakuové zbytky je možno po smísení s lehčími frakcemi používat jako těžké topné oleje, parciální oxidací se z nich může vyrábět vodík potřebný pro hydrorafinační a hydrokrakovací provozy nebo je lze použít na výrobu silničních a jiných asfaltů.

Hlavními produkty štěpných procesů jsou obvykle frakce využitelné při výrobě motorových paliv, tj. benzin, petrolej a plynový olej. V závislosti na použitém procesu štěpení se vlastnosti získaných frakcí dále upravují tak, aby z nich vyrobené pohonné hmoty splňovaly normované vlastnosti.

Při štěpných procesech výroby paliv vznikají vedle kapalných produktů také plynné nasycené a nenasycené uhlovodíky. Frakce C3 - C4 uhlovodíků je cenná jak z hlediska palivářského, tak i petrochemického. Značná část této frakce se používá k topení (propan-butan) a k pohonu automobilů (LPG - Liquefied Petroleum Gas). Frakce C3 - C4 uhlovodíků z katalytického krakování obsahuje velké množství alkenů a izobutenu, které lze využít jako surovinu pro katalytickou alkylaci nebo polymeraci, kterými se z nich vyrábějí kvalitní vysokooktanové složky automobilových benzinů. C3 a C4 alkeny lze také izolovat a použít pro polymerace v petrochemii. Izobuten se spolu s metanolem, resp. etanolem používá na výrobu éterů (MTBE, ETBE), které se jako vysokooktanové složky přidávají do automobilových benzinů.