Zpracování atmosférických destilátů na paliva

Ropa se zpracovává v rafinériích, na které mohou navazovat petrochemické závody. Ropa se nejprve odsoluje a pak se atmosférickou destilací a vakuovou destilací rozdestiluje na několik užších frakcí, které se zpracovávají samostatně.

Atmosférickou destilací v jedné nebo více kolonách se z ropy obvykle získávají rafinérské plyny, lehký benzin, těžký benzin, petrolej, plynový olej a jako destilační zbytek zůstane mazut.

Blokové schéma obvyklého zpracování frakcí z atmosférické destilace ropy

Všechny destiláty z atmosférické destilace ropy se obvykle nejprve pomocí hydrogenační rafinace odsiřují, vznikající sulfan se v Clausových jednotkách zpracovává na síru.

Rafinérské plyny se rozdělí se na topný plyn (obsahující hlavně metan a etan) a na propan a butan. Lehký benzin se většinou izomeruje, čímž se zvýší jeho oktanové číslo, a poté se používá jako složka autobenzinů. Těžký benzin se vede na jednotku reformování, kde se zvýší jeho oktanové číslo, a poté na mísení do autobenzinů.

Petrolej se používá se jako pohonná hmota pro letecké motory nebo jako složka motorové nafty. Plynový olej se používá jako hlavní složka motorové nafty.

Mazut se někdy používá přímo nebo po úpravě vlastností (zejména viskozity a bodu tuhnutí) přídavkem lehčí frakce (obvykle odsířený nebo neodsířený plynový olej) jako těžký topný olej. Většinou se dále zpracovává vakuovou destilací.