Svět ropy

Ropa je směsí přírodních látek, která vznikla fyzikálně chemickými procesy během mnoha milionů let. Naleziště se nacházejí na souši, na dně moří i oceánů. Ropa se dobývá čerpáním z hloubkových vrtů provedených různými postupy a zařízeními. Po jednoduché úpravě na nalezišti se přepravuje ropovody do míst, odkud je dále přepracována ke zpracování do rafinérií.

Ropa je pro současnou civilizaci především hlavním zdrojem energie. Ještě v roce 2008 byla celosvětová spotřeba energie kryta z 80 % fosilními palivy a největší podíl z nich dodala právě ropa - celých 39 % (podíl uhlí byl 33 %, podíl zemního plynu 28 %). Dominantní postavení ropy jako energetické suroviny však nyní již přebírá uhlí. Jeho produkce v posledních letech roste rychleji (v Číně) než produkce ostatních fosilních paliv.

Ropa je také jednou z nejdůležitějších surovin pro chemický průmysl. Zpracováním ropy v rafineriích se zajišťuje výroba topných plynů a olejů, pohonných hmot pro vozidla, letadla a lodě, výroba motorových, průmyslových a topných olejů, výroba rozpouštědel, parafínu, polymerů, asfaltu a výroba základních chemikálií pro navazující odvětví chemického průmyslu.

původ, vznik, vyhledávání a těžba ropy	doprava a skladování ropy
zpracování ropy	co se z ropy vyrábí

Původ a vznik ropy

Původ ropy je převážně organický a přepokládá, že ropa je tvořena rozloženými zbytky malých organismů, jež žily v oceánech před miliony let. Po svém uhynutí byly překryty vrstvou sedimentů. Časem tíha těchto vrstev přeměnila těla mrtvých organismů a dala vzniknout surové ropě.

Fyzikálně chemické vlastnosti

Ropa je složitá směs chemických sloučenin, tvořených uhlíkem, vodíkem, dále heteroatomy - sírou, dusíkem a kyslíkem a také řadou stopových prvků jako je vanad, nikl a další. Ropu tvoří zejména uhlovodíky různé molekulové hmotnosti a různé délky uhlovodíkových řetězců jako jsou alkany (parafiny) a izoalkany, cykloalkany a aromáty. Jejich různé struktury jim dávají různé body varu a další vlastnosti. Podle své struktury, molekulové hmotnosti a vlastností se jednotlivé látky v rámci rafinérského zpracování ropy stávají součástí některého z produktů, nebo podléhají přeměně za účelem zajištění požadovaných vlastností těchto produktů.

Zdroje ropy pro ČR

Rafinérie v České republice nakupují ropu od těžebních firem v místě těžby a prostřednictvím ropovodů, případně i lodních tankerů, ji dopravují na místo zpracování. Najímají si k tomu specializované přepravní firmy, kterým ropovody patří. V České republice je to společnost MERO, která ropu také skladuje i pro strategické zásoby Správy hmotných rezerv. Česká republika po přistoupení k Evropské unii má povinnost skladovat zásoby ropy a ropných produktů, které by vystačily po přerušení dodávek na 90 dní.

Hlavním zdrojem ropy pro Českou republiku jsou naleziště v Ruské federaci. Ruská ropa s vysokým podílem síry do České republiky proudí z Ruska jižní větví ropovodu Družba přes Bělorusko, Ukrajinu a Slovensko. Ropy z ostatních zdrojů, často s vyšším podílem parafínu, se dodávají prostřednictvím ropovodu IKL. Ten začíná v bavorském Vohburgu poblíž Ingolstadtu, kde je napojen na ropovod TAL, dopravující ropu přes Alpy z terminálu v italském Terstu na pobřeží Jaderského moře. Malou část své spotřeby pokrývá Česká republika vlastními zdroji z nalezišť na Jižní Moravě.