Výskyt ropy ve středověku

Také ve středověku lidé ropu nacházeli, sbírali a také systematicky využívali. Praktická spotřeba přírodních uhlovodíků byla podobná jako ve starověku. Ropa byla využívána v bitvách hlavně Araby a Číňany.

výskyt ropy ve středověkuZnámý je např. Řecký oheň (též Tekutý oheň) byla zbraň používaná Byzantinci. Šlo o tekutou zápalnou směs, která hořela i ve styku s vodou (podle některých pramenů voda dokonce hoření podporovala). Předpokládá se, že ji vynalezl syrský uprchlík Kallinikos z Heliopole (Sýrie) někdy okolo roku 673. Byzantinci ji používali zejména v námořním boji. Lepkavá hmota dnes neznámého složení se vkládala do hliněných nádob a když se nádoba rozbila, směs vzplála a se sykotem se šířila na všechny strany. Řecký oheň nebylo možné uhasit vodou, naopak čím více vody se do něj lilo, tím silněji hořel. Přesné složení zápalné směsi není známo, ve starověku se ovšem vyrábělo hned několik podobných třaskavin, v nichž se míchal ledek, síra, pryskyřice, lehké frakce ropy či nehašené vápno (právě směs ropy a nehašeného vápna může vzplát na vodní hladině, když teplo uvolňované hašením vápna způsobí její vznícení).

Z Číny jsou známé také zápalné šípy „ raketa“ z doby dynastie Ssung (960 – 1279 n.l.). Ve válcovitém pouzdře pod šípem byla uložena jeho „pohonná látka“, jejíž součásti byl i asfalt.

výskyt ropy ve středověkuZnámý spisovatel zabývající se hornictvím Georgius Agricola (1490 až 1555), definuje živici jako „mastnou látku, v které je obsažen oheň a vzduch" a „živicím" se věnoval v pracích „De ortu et causis subterraneorum", „De nátura eorum, quae effluunt ex terra" a „De nátura fossilium". Zmiňuje výskyty ropy nebo asfaltu v Dolním Sasku, v Bavorsku, Tyrolsku a sedmihradských Karpatech, kde nejméně už v 1. stol. 16. stol. probíhaly i primitivní destilace ropy.

Mnichové z kláštera Tegern (jižné od Mnichova) již v 16. století našli ve svém okolí skálu, ze které odkapávala ropa, a až do 18. století ji sbírali a prodávali jako prostředek proti dně, bolestem uší a kožním onemocněním. Nazývali ji podle jména svého kláštera Quiriusöl a v nejlepších dobách produkovali až 40 litrů denně. V severním Alsasku ve Francii v okolí obce Pechelbronn byl odnepaměti znám přírodní vývěr ropy známý „Beachel Brunn“, který byl využíván ke koupelím pro léčbu kůže, dny, bolesti zubů a hnisavých ran a jako ochrana proti hmyzu. Lékárník Jean Théophile HOEFFEL již v roce 1734 studoval ropu sbíranou na hladině jezírka u pramene, destiloval ji a vedle léčivých účinků ji využíval jako mazadlo kol a ke svícení.

výskyt ropy ve středověkuRoku 1745 začala v pečorských lesích pracovat první továrna na výrobu petroleje a v roce 1748 se M. V. Lomonosov v Moskvě věnuje také výzkumu destilace ropy.

V letech 1788—1789 zjistil jeden z rakouských státních geologů studijní cestu,v severních Karpatech na lokalitách jako Wenglówka u Krosna, Kwaszenín nebo Nahujovce u Drohobyče a zjistil výskyty ropy, kterou obyvatelstvo již po dlouhá léta využívalo z primitivních naftových jam.

V období let 1810—1817 se zde dva úředníci z Drohobyče (dnes Ukrajina) pokusili destilovat ropu o prodávat výsledné produkty. Pražská městská správa se jako první ve střední a západní Evropě r. 1816 pokusila osvětlovat jejich výrobkem ulice, pokus se ale nepodařil pro velkou výbušnost a nesnadnou dopravu tohoto destilátu.

Kolem roku 1833 objevil rakouský lékárník Paul Geron Unna léčivý účinek sirné ropy z triasových bitumenických břidlic. Tyto břidlice, obsahují zbytky ryb a dalších jezerních živočichů se nacházejí dodnes v okolí tyrolského městečka Siefield nedaleko rakouského Insbrucku. Břidlice, ze kterých se léčivá „ropa“ získávala se těžily povrchovým i důlním způsobem. Do současnosti se získává suchou destilací černá mast - Ichthyol®.

James Young (1811-1883) skotský chemik patentoval v roce 1852 výrobu petroleje (kerosinu) z hnědého uhlí. Tento patent dal vzniknout řade rafinerií v Evropě i v Americe. Kerosin přinášel slušný zisk, neboť byl čistší a dával více světla než velrybí tuk.

Vrátit se na výskyt ropy ve starověku...
Pokračovat na počátky novodobé těžby ropy...

Kontakty


fiogf49gjkf0d
Vysoká škola
chemicko-technologická
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice

Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
daniel.maxa@vscht.cz
Odborný garant

fiogf49gjkf0d
Odborným garantem tohoto portálu je Česká národní rada světové rady pro ropu (WPC). Česká národní rada reprezentuje Českou republiku ve Světové radě pro ropu.

WPC


Světová rada pro ropu (World Petroleum Council – WPC) je mezinárodní nevládní organizace, jejíž cílem je prosazování využití vědeckého pokroku, přenosu technologií a posuzování ekonomických, finančních, environmentálních a sociálních vlivů na využívání ropy. Více informací...

Odběr novinek


Přihlásit k odběru novinek
Partner projektu

MERO ČR

MERO ČR

fiogf49gjkf0d
MERO ČR, a. s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Více informací...