Počátky novodobé těžby ropy

Klíčovým, pro velkou poptávu po ropě, bylo zvládnutí procesu rafinace (destilování) ropy. Tímto procesem se oddělí jednotlivé složky ropy, která je směsí uhlovodíků o různé délce řetězců a ve které jsou vyšší „pevné“ uhlovodíky rozpuštěny.

Surová ropa hoří čadivým plamenem a uvolňuje velké množství sazí. Až jednotlivé destilační frakce (petrolej) je možno využívat například pro svícení v lampách nebo jako palivo motorů.

A právě destilace se začala průmyslově využívat až v polovině 19. století. Když nedostačovala ropa z přirozených pramenů nebo kopaných štol či studní, byl nalezen způsob hloubení vrtů. Nejdříve to bylo nárazové vrtání, při kterém byla hornina drcena údery dopadajících břitů dláta. Později byla nalezena rotační metoda při které je hornina drcena zuby dláta při rotačním pohybu. Tlak na dláto spolu s výplachem tryskajícím z dláta pomáhají horninu drtit a vynášek k povrchu horninovou drť. Vrty byly zpočátku hluboké jen několik desítek metrů a prvá ložiska se nacházela mělce pod povrchem. Často se kopaly šachtice a studny odkud se ropa těžila pomocí rumpálů. Později byly tyo otvory prohlubovány vrtáním.

počátky novodobé těžby ropyIgnac Lukaszewicz (1822-1882) lékárník prováděl ve Lvově pokusy s destilací ropy, získal petrolej z ropy a zkonstruoval petrolejovou lampu (1852-53). O rok později založil pak Lukaszewicz v Bóbrce u Krosna první a úspěšnou haličskou naftovou společnost. V Chorkowkě založil průmyslovou rafinerii. Do poloviny 19. stol. byla ropa v Haliči získávána pouze z kopaných šachet, jejichž hloubka nepřekročila 100 m. Kopáči byli spouštěni na laně pomocí rumpálů. V polovině 80. let se začaly využívat k hloubení vrtů první strojní kanadské nárazové soupravy.

Rovněž v okolí vesnice Bend v dnešním Rumunsku bylo okolo roku 1857 objeveno a těženo ložisko ropy. Výskyty „živic s hustotou oleje" byl zmiňovány i v Švábsku. V roce 1859 bylo jedním z prvních úspěšných vrtů v Evropě nalezeno ložisko ropy v blízkosti obce Wietze u Hannoveru (Německo).

počátky novodobé těžby ropySvětová těžba ropy je registrována od 2. poloviny 19. stol., (od r. 1857) kdy bylo v Rumunsku vytěženo asi 270 tun této suroviny. Habsburská monarchie, do jejíhož rámce tehdy patřily i naše země, měla v té době své vlastní vydatné ropné zdroje v Haliči, (kterou Rakousko spravovalo od r. 1772). Od roku 1853 se stala „tmavá“ ropa oficiálním vývozním zbožím Rakouska a byla uvedena v jeho celním tarifu.

počátky novodobé těžby ropyKdyž byl vyvinut Rakousku nový typ petrolejové lampy, k začala ji ve velkém množství a za nízkou cenu prodávat kanadská firma North American Kerosin Light Co. V Americe byla výroba petroleje (kerosinu) z uhlí brzy nahrazena destilací trinidadského bitumenu z tamních asfaltových jezírek.

V polovině 19. století farmáři v americké Pennsylvánii při vrtání studní na vodu často naráželi na ropu, Pokoušeli se využít ropu k osvětlení, ale to se mu vůbec nedařilo, protože ropa kouřila mnohem více než velrybí tuk. Když byl nalezen způsob destilace ropy založil právník George H. Bissell, akciovou společnost Pennsylvania Rock Oil Company, pro niž pronajal v okolí města Titusville v Pennsylvánii pozemky, kde začal hledat zdroje ropy.

počátky novodobé těžby ropyNejslavnějším se však stal jeden z malých akcionářů této firmy, Edwin Laurentin Drake, který dříve prošel různými povoláními - pracoval jako lodní stevard, obchodní zástupce či vlakový průvodčí. Do akciové společnosti vložil veškeré své úspory, bylo to asi 250 dolarů, a protože se tím finančně vyčerpal, nechal se od Bissellovy společnosti najmout do Titusville jako hledač ropy. „Plukovník“ Drake si najal místního kovářského mistra Williama Smithe a k obveselení celého okolí se pustili do vrtání. Nikdo nechtěl věřit, že je možné ze studní těžit čistou ropu.Více než rok bylo úsilí plukovníka Drakea neúspěšné. Až v srpnu 1859 narazil v hloubce 21 metru na ropu, která z vrtu vytékala ve značném množství. Když s kovářem Smithem nainstalovali čerpadlo, získávali denně 5000 litru ropy. Ta se tehdy prodávala za 20 dolaru za barel (= 159 l), což pro společnost znamenalo značný zisk.

počátky novodobé těžby ropyTato událost samozřejmě vyvolala obrovský zájem a masový příliv hledačů ropy v Titusville na sebe nedal dlouho čekat. Přes noc se z ospalého dřevorubeckého městečka stalo doslova pulzující město s 15 tisíci obyvateli. Netrvalo dlouho a ropa dostala přezdívku „tekuté zlato. Počáteční ropný boom se rychle rozšířil po celé Pennsylvánii. Nová sídliště vznikala a zanikala podle toho, jak tekla nebo netekla ropa. Na jednom vrtu bylo možné vydělat až 1,5 miliónu dolarů, ale nepodařenými obchodními transakcemi či investicemi bylo možné o ně obratem přijít. Již v roce 1860 cena ropy klesla na pouhé dva dolary za barel a v době občanské války klesla dočasně až na 10 centů, a to včetně sudu! Rychlý cenový pokles ropy přivedl k bankrotu i chytrého právníka Bissella. „Otec ropného průmyslu“ Drake, který vlastně položil základ nejmocnějšího a nejbohatšího průmyslového odvětví světa všech dob, rovněž zkrachoval a v roce 1880 zemřel jako žebrák.

V roce 1885 to začalo s ropou v Texasu podobně jako o téměř 30 let dříve Pennsylvánii. V tomto roce začal hledat ropu v blízkosti města Beaumontu jednoruký dřevorubec Partillo Higgins. Vrtal celých 10 let neúspěšně na vršku Spindeltop. Po malých nálezech narazili dělníci 10. ledna 1901 v hloubce 340 metrů na ložisko, ze kterého vyrazila s pekelným rachotem ropa nejméně do stometrové výšky, rozbila těžní věž a okolí vrtu se pokrylo tlustou vrstvou nepěkně páchnoucí tekutiny. Spindeltop se zapsal zlatým písmem do historie ropy. Jeho výkon byl tak obrovský, že v prvních letech vydal tři miliony tun ropy, což bylo více, než bylo vytěženo v tehdy existujících 37 tisících nalezišť v USA dohromady. Tato událost přinesla ohromný boom a honbu za novými nalezišti, nejdříve v Texasu a později v Louisiane a Oklahomě. Jen v Texasu vzniklo v roce 1901 za pouhých 8 měsíců více než 500 naftařských společností.

Brzy se ale ukázalo, že ropný průmysl není pro drobné individualisty, ale že musí být veden energickými, tvrdými a bezohlednými lidmi, kteří mohou svým pevným postavením zajistit komplexní činnosti v této oblasti, tj. včetně dopravy,skladování, rafinace a dalšího zpracování. Nastala tedy doba pro silné jedince,kteří dokázali průmyslovém odvětví vybudovat silné a konkurence schopné světové firmy.

počátky novodobé těžby ropyZajímavou historii má také. kavkazská ropa. když v 7. století dobyli Arabové Perskou říši, mnozí Pársové, jež byli vyznavači učení Zarathustry,před nimi prchali přes Kavkaz na sever. Jako vyznavači ohně znali již dlouho vlastnosti ropy a zemního plynu ze svých náboženských rituálů. Na nových sídlištích na poloostrově Apšeron našli podobné podmínky pro své chrámy jako ve své dřívější vlasti. Tajemství věcného ohně mohlo být po staletí zázrakem párských kneží pro jejich zaostalé věřící, ale nikoliv pro ostatní svět. Je známo, že v 17. století byl v okolí Baku podle návodu Agricoly sestaven a uveden do provozu destilační aparát, ve kterém se pod názvem kerosin (řecky keros znamená vosk) získával lehký olej. Již v roce 1723 dal car Petr Veliký příkaz k zaslání 1000 sudů kerosinu pro osvětlovací lampy z Baku do Petrohradu.

Válečné události na Apšeronském poloostrově však tomu zabránily a nepřály ani tomu, aby se v této oblasti více než 100 let před Amerikou mohl rozvinout naftový průmysl. Teprve až když Amerika v 70. letech 19. století začala získávat evropský trh ropy, uvolnila carská vláda v roce 1873 toto území pro soukromé podnikání.

počátky novodobé těžby ropyTak jako pred 25 lety v Titusville, také v Baku panoval v prvních letech ropného boomu nepředstavitelný chaos, znásobený orientálním charakterem koncesionářu. Baku se stalo bezkonkurencne nejšpinavejším, ale také nejbohatším městem tehdejšího světa. Podle novinového článku z roku 1896 „celé město bylo postříkáno ropou, která vytvářela louže a jezera a odtékala do moře. Náměstí před radnicí se utápělo v petroleji.“ Jeden rozdíl proti Americe zde však byl. Oproti chladnému a pobožnému Rockefellerovi zdejší naftoví magnáti stavěli mimo město paláce z mramoru, ve kterých oslavovali v orientálních orgiích svá bohatství. Situace naftařských dělníku však byla zcela odlišná a vedla k dramatickým povstáním, jež nemilosrdně utápěly kozácké oddíly v kalužích krve.

Trochu pořádku do tohoto dění začali přinášet evropští zájemci o koncese. Jako první přišli známí bratři Nobelové ze Švédska, kteří se neomezovali jen na výbušniny. Jejich rozsah činnosti se sice nemohl srovnávat s naftovým královstvím Američanů, ale byl dostatečný k tomu, aby vzbudil zájem jiné podnikatelské skupiny, a to Rotschildů. Ti postavili z Baku do černomořského přístavu Batumi železnici a otřásli tak dosavadním dopravním monopolem bratří Nobelů, který tvořila železnice z Baku k Baltu.

První ložiska v Československu

počátky novodobé těžby ropyV roce 1910 kopal gbelský občan Jan Medlen na svém pozemku odvodňovací strouhu. Při tom narazil na hořlavé plyny, které v okolí vyvěraly již dávno předtím, a vystavěl si primitivní rezervoár a cihlové vedení až k svému domku, v němž plynem nejen topil, ale také prý žhavil a kul kov, a kde jej dále vedl krbem s komínem, takže plyn celkem pravidelně z jeho chýše odcházel. Jednoho dne v r. 1913 se jím ale přesto naplnila tolik, že plyn se vzduchem vytvořil třaskavou směs a došlo k výbuchu, který rozmetal dřevo a cihly Medlenova domku do vzdálenosti 20 m a ohrozil blízkou železniční trať.

Následně byl ve Gbelech 28. října téhož roku zahájen vrtný průzkum pod vedením závodního A. Thona moderní vrtní soupravou Trauzl-Rapid. Původně se tu očekával jen samotný zemní plyn. Na první stopy plynu narazilo iiž v hloubce 114 m a v hloubce 163,8 metru byla překvapivě navrtána také první zdejší ropa Dne 10. ledna 1914 bylo pak započato s těžbou. Počáteční denní těžba z této sondy činila asi 15 t.

počátky novodobé těžby ropyV prostoru vysušeného rybníku Nesyt bylo v roce 1919 nalezeno první komerční ložisko ropy v České republice. Ložisko (naleziště) Hodonín je klasickým ložiskem Vídeňské pánve. První průzkumný vrt do hloubky 217 m byl situován na základě přirozených výronů plynu a ropy ve starém toku řeky Moravy, zvaném Salajka, u hospodářského dvora Nesyt již v roce 1900. K objevu akumulace těžitelné ropy došlo na konci roku 1919 a následně byla zaregistrována těžba ropy z pole Karel Moravskou těžební společností.

Vrtná činnost na celém nalezišti byla prováděna různými firmami nejprve nárazovou technologií, později rotarovou a vrtná činnost pokračovala až do počátku 60. let minulého století (1919 – 1955). Na ložisku bylo vyhloubeno v průběhu času cca 870 vrtů, část z nich měla průzkumný účel, větší část byla využívána jako těžební sondy. Naleziště Hodonín se nachází v nejsevernější části hodonínsko gbelské hrástě v těsné blízkosti města Hodonín. Hlavní části ložiskové struktury Hodonín se rozprostírají kolem řeky Moravy v jižním směru. Výrony uhlovodíků byly známy desítky a stovky let ve starém korytu řeky Moravy.

Ložisko je součástí naleziště, kde se z hloubky 150 až 450 m těžila ropa z více jako dvaceti třetihorních písčitých obzorů.

Vrátit se na výskyt ropy ve středověku...
Pokračovat na výskyt ropy v současnosti...

Kontakty


Vysoká škola
chemicko-technologická
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice

Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
daniel.maxa@vscht.cz
Odborný garant

Odborným garantem tohoto portálu je Česká národní rada světové rady pro ropu (WPC). Česká národní rada reprezentuje Českou republiku ve Světové radě pro ropu.

WPC


Světová rada pro ropu (World Petroleum Council – WPC) je mezinárodní nevládní organizace, jejíž cílem je prosazování využití vědeckého pokroku, přenosu technologií a posuzování ekonomických, finančních, environmentálních a sociálních vlivů na využívání ropy. Více informací...

Odběr novinek


Přihlásit k odběru novinek
Partner projektu

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Litvínov je největším zpracovatelem ropy a výrobcem ropných produktů v České republice. Provozuje rafinérie ropy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Byla založena 28. dubna 1995. Česká rafinérská je společným podnikem Unipetrolu a renomovaných zahraničních společností Eni a Shell. Více informací...