Původ, vznik, vyhledávání a těžba ropy

Co vlastně je ropa?

Ropa je tmavě zbarvená olejovitá kapalina lehčí než voda. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry, často ve formě různě vydatných ložisek. Petrografie řadí ropu, společně s uhlím a zemním plynem, mezi kaustobiolity, tj. hořlavé organogenní sedimenty (fosilní hořlaviny).

Ropa je bohatá směs kapalných uhlovodíků různých struktur, v nichž jsou rozpuštěny plynné i tuhé uhlovodíky a také organické sloučeniny, které mají v uhlíkovém skeletu jeden nebo více heteroatomů (síru, dusík, kyslík). V nejtěžších podílech ropy jsou pak obsaženy i vysokomolekulární sloučeniny (pryskyřice, asfalteny) a organokovové sloučeniny s obsahem vanadu a niklu. Elementární složení běžných rop (v % hm.) se pohybuje v rozmezí 84 - 87 % uhlíku, 11 - 14 % vodíku, až 4 % síry, až 1 % dusíku (kyslíku). Ostatní prvky jsou zastoupeny v menších množstvích.

Vznik, ložiska a složení ropy

• Vznik ropy
• Migrace a akumulace ropy
• Ropná ložiska
• Složení ropy

Výskyt ropy, historie a budoucnost

• Výskyt ropy ve starověku
• Výskyt ropy ve středověku
• Počátky novodobé těžby ropy
• Výskyt ropy v současnosti
• Výhled do budoucnosti

Hledání a těžba ropy

• Metody hledání
• Vrty a vrtání
• Těžba ropy

Ropa, těžená a využívaná v současnosti, vznikla v přírodě již v minulých geologických érách. Výchozím materiálem byly vrstvy odumřelých drobných mořských organismů (planktonu) překryté na dně mělkých moří nánosy písku, jílu a bahna. Již v počáteční fázi se tlející organická hmota uložená v usazeninách z velké části rozložila účinkem bakterií. Odolné složky organické hmoty, bohaté na uhlík, však zůstaly zachovány a při poklesu sedimentu do větší hloubky zemské kůry mohly projít dlouhým procesem fosilizace. Během miliony let trvajícímu působení teploty a vysokého tlaku nadloží se organická hmota dispergovaná v sedimentární hornině složitým procesem postupně přeměnila na kapalnou ropu a zemní plyn. Ropa takto vznikala již v prvohorách. Hlavní ložiska ropy se však nacházejí v geologických útvarech z tercieru a druhohorní křídy.

Zavedený český název ropa (převzatý z polštiny) je poměrně nový. Ještě v polovině minulého století se tato surovina v češtině běžně označovala jako „nafta“ nebo „petrolej“. V současném názvosloví ropných produktů je termín „nafta“ používán výhradně jako součást názvů „motorová nafta“ nebo „bionafta“, což je kapalné palivo pro vznětové motory. Podobný název „solventní nafta“ se používá pro technické rozpouštědlo vyrobené z dehtu, přestože nemá s ropou nic společného. Termín „petrolej“ podle naší nomenklatury označuje destilační frakci ropy (160 - 260 °C) a produkty z ní vyrobené (letecký petrolej a petrolej na svícení). Název „petrolejový ether“ je obchodní označení pro průmyslově vyráběnou směs nízkovroucích alifatických uhlovodíků.

V angličtině se pro ropu používá název „petroleum“ (z lat. „skalní olej“). V USA se vedle tohoto názvu také používá označení „crude oil“ nebo jen „oil“ ve smyslu „surová ropa“, tj. surovina vytěžená z ložiska, zbavená pouze hrubých nečistot (vody, písku a plynů). Podobně se i v němčině používají dva názvy „Erdöl“ a „Rohöl“.