Ropovod IKL
Na břehu Dunaje za dvojitým ochranným valem proti záplavám je poblíž bavorského města Vohburg an der Donau umístěn areál dceřiné firmy společnosti MERO. Ta se jmenuje MERO Pipeline GmbH a byla zřízena k dodávkám ropy novým ropovodem IKL s potrubím o průměru 714 mm dlouhým 347 km z Vohburgu do Centrálního tankoviště v Nelahozevsi. Označení IKL vzniklo ze slov Ingolstadt, Kralupy a Litvínov. Projekt realizovaný v první polovině 90. let byl ale postupně upraven, a tak ropovod nyní nevede z Ingolstadtu, ale z blízkého Vohburgu, a nevede do Kralup, ale do Centrálního tankoviště v Nelahozevsi, kde končí, a proto tedy nevede ani do Litvínova. Ropu z ropovodu IKL uloženou v Centrálním tankovišti předává do blízké kralupské rafinérie zvláštní potrubí.
Při stavbě ropovodu IKL byly aplikovány nejmodernější technologie. Například po svaření jednotlivých úseků byly části ropovodu postupně natlakovány vodou až nad mez kluzu oceli. Tato metoda zcela odstraní drobné mikroskopické trhliny ve stěnách potrubí, které se jinak po letech provozu zvětšují a mohou se tak stát zdrojem úniku ropy.
Ve Vohburgu se ve čtyřech nádržích skladuje a posílá do ČR ropa z ropovodu TAL, který vede z Terstu na pobřeží Jaderského moře přes Rakousko a Německo do radinérií v Bavorsku poblíž Vohburgu a odtud až k Rýnu ke Karlsruhe, kde končí u největších německých zpracovatelských závodů. TAL má také ještě odbočku do Vídně do radinérie Schwechat.
Kapacita ropovodu
Zatím se v ropovodu IKL daří přepravovat kolem tří miliónů tun ročně, což je asi 30 procent jeho přepravní kapacity. Pro potřeby ra?nérie v Kralupech, která má technologii na zpracování ropy s vyšším podílem parafínu, to zatím stačí. Kapacita ropovodu je ale stavěna na dodávky 10 mil. tun ropy, tedy prakticky o něco více, než se nyní v ČR celkem zpracovává. Jde o krizový scénář, který by nastal při přerušení dodávek ropy z Ruska.
Areál v Vohburgu má také administrativní a provozní budovu. V provozní budově je umístěn velín s řídícím pracovištěm pro nádrže a celý ropovod IKL. Podle smlouvy s Bavorskem jde zatím o jediné řídicí pracoviště, které ovládá celý ropovod IKL, i když výsledek jeho činnosti je okamžitě znázorněn na panelech velínu v Nelahozevsi. Inovovaný řídicí systém SCADA (Supervisory Control And Data Acquisition) ale připouští vybudovat v Nelahozevsi záložní řídicí pracoviště pro případ, že systém ve Vohburgu z nějakého důvodu nefungoval.
Ve Vohburgu jsou v areálu společnosti MERO čtyři nádrže s úhrnnou kapacitou 200 000 kubických metrů. Mohou sloužit i ke krizovému skladování ropy pro strategické zásoby ropy ČR. Čerpací stanice je vybavena ústím k zavedení čistících a inteligentních (měřicích) ježků. Zatím do ukončení výstavby přečerpávací stanice v Benešovicích musí ježek projet celou délku ropovodu najednou.
Technické údaje
Ropovod MERO IKL z Vohburgu a.d. Donau do Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou navazuje ve Vohburgu na ropovod TAL, který vede z Terstu přes Itálii a Rakousko do Bavorska.
|
Celková délka ropovodu |
cca 350 km |
|
Délka na bavorském území |
cca 178 km |
|
Kapacita ropovodu |
10 mil. tun/rok
|
|
Průměr potrubí |
711 mm (DN 700) |
|
Tloušťka stěn |
8,8 mm – 12,5 mm |
|
Materiál potrubí |
ocel StE 480.7 |
|
Provozní tlak |
65 barů ve Vohburgu, 20 barů v Nelahozevsi |
|
Obsah ropovodu |
cca 140 000 m3 |
|
Tankoviště Vohburg |
200.000 m3 (3 x 40.000, 1 x 80.000) |
|
Kapacita čerpací stanice Vohburgu |
1510 m3/hod. při 10 mil. m3 |
|
Provozní centrála |
pro celou trasu ve Vohburgu |
|
Rychlost proudění |
cca 0,5 – 1,1 m/s |
|
Armaturní šachty na trase |
28 v Bavorsku, 26 v České republice |
|
Podél potrubí je položen optický kabel |
|
| Začátek jednání o výstavbě ropovodu | říjen 1990 |
|
Zahájení zkušebního provozu |
2. leden 1996 |

Kontakty
Odborný garant
